Je listopad. venku místo sněžení prší a počasí svádí k náladám ne zrovna dobrým. Mám to podobně.
Letošní rok byl pro mne naprostá katastrofa. Podnik který jsem postavil po letech agonie na nohy. město předalo někomu jinému v už předem prohraném výběrovém řízeni.
Druhý podnik který jsem začal budovat letos v květnu z rozhodnutí investora, které padlo 14 dní před otevřením, nebude otevřen vůbec.
Zůstali dluhy, a beznaděj. Největší ztráta pro mne však přišla v červenci. Přišel jsem o nejlepší holku jakou jsem kdy potkal. Každý má svoje chyby, já jich mám hodně a postupem času chápu proč se tak stalo. Nicméně do dnešního dne, jsem se z toho nedostal. Když se rozejdete v hádkách s partnerem který je k ničemu, člověk to nějak zvládne. Ona však stála vždycky při mě i v obdobích která nebyla opravdu lehká a já se v nich snažil abychom se měli v budoucnu dobře. Zatím se to moc nedaří a tak jsem marné snahy v oblastech gastro podnikání vzdal. Doba kdy mám víc volna nastala a při řešení co dál, bych ji moc rád vzal na výlet, na procházku, do kina nebo jen tak s ní seděl doma. To se však už nestane a zůstali jen krasné vzpomínky na nejbližšího člověka. Věřím že pro ni těch 5 let se mnou nebylo marných a že se spoustu dověděla a naučila, ostatně já taky. V době kdy to všechno začne být doufám dobré je pryč.
Má se však dobře a to je důležité víc, než cokoliv jiného.
