Větrné elektrárny a vliv na počasí – HOAX
Větrné elektrárny a počasí. Opravdu mají jen „lokální“ vliv? (1. díl)
Když se řekne větrná elektrárna, většina z nás si představí ekologický zdroj elektřiny. Ale napadlo vás někdy, že obří rotor o průměru přes 150 metrů není jen „vrtule“, ale zařízení, které fyzicky odebírá energii proudícímu vzduchu?
To není názor ani politika. To je fyzika.
Každá větrná elektrárna:
✅ zpomaluje proudění vzduchu za rotorem,
✅ vytváří turbulence,
✅ promíchává vzduch v přízemní vrstvě atmosféry.
Tomuto jevu se říká wake efekt a měří se pomocí radarů, družic i meteorologických modelů. Vědecké studie opakovaně prokázaly, že za rozsáhlými větrnými parky vznikají oblasti se změněnou rychlostí větru a vyšší turbulencí. Tento efekt může přetrvávat desítky kilometrů po směru větru, zejména nad mořem.
Stejně dobře je doloženo, že větrné elektrárny:
- mění noční promíchávání vzduchu,
- mohou ovlivnit přízemní teplotu,
- mění vlhkost vzduchu v okolí,
- a za určitých podmínek mohou ovlivnit vznik nízké oblačnosti nebo lokálních srážek.
To všechno je dnes součástí seriózního výzkumu atmosféry.
❓ Co ale zatím není jednoznačně zodpovězeno?
Pokud jedna turbína ovlivňuje své okolí jen lokálně, co se děje ve chvíli, kdy jich jsou v jedné oblasti tisíce? A co když vytvářejí souvislé pásy od pobřeží Severního moře až hluboko do vnitrozemí?
To už není otázka zelené či jaderné ideologie. To je legitimní vědecká otázka.
V příštím dílu se podíváme na to, proč někteří meteorologové a fyzikové zkoumají, zda mohou rozsáhlé větrné parky měnit nejen mikroklima, ale i regionální proudění vzduchu a rozložení srážek. Co když celé západní linie větráků způsobují ty tepelné kupole nad naším územím a co když jindy, za jiných proudění vzduchu naopak více deště?
🍺 Ať už jste zastánci větrníků, jejich odpůrci, nebo jste zatím ve fázi „uvidíme, co z toho bude“, budu rád, když se budeme držet věcné debaty. Osobní invektivy, vyvyšování se nad druhé, konkrétně nad bruntal´s zrovna věcnými argumenty nejsou. A seriál teprve začíná.
Něco jiného je to v Kiosek u holiče, protože jak známo… po třetím pivu je každý zkušený energetik, klimatolog, doktor a po pátém Zubru či Kepru i předseda Evropské komise.
Větrné elektrárny a počasí. Kde končí „lokální vliv“? (2. díl)
Minule jsme si ukázali něco, na čem se meteorologové v zásadě shodnou: větrná elektrárna není jen stožár s vrtulí. Mění proudění vzduchu, vytváří turbulence a ovlivňuje bezprostřední okolí. Protože kromě slabších členů společnosti vykřikujících do prostoru nadávky, až jim sliny létají na obrazovku (proč proboha?), bylo tady i hodně rozumných dotazů a postřehů, tak doporučuji si vyguglit například: Akhtar et al. 2021, Scientific Reports 11
„Accelerating deployment of offshore wind energy alter wind climate and reduce future power generation potentials“
Mezoškálové modelování všech plánovaných parků v Severním moři přes desetileté období. Zjistili vlečky sahající 40 km po proudu za převládajících větrných podmínek, s poklesem koeficientu využití přesahujícím 20 %. Pak mrknout třebas na tohle: Platis et al. 2018, Scientific Reports 8:2163
„First in situ evidence of wakes in the far field behind offshore wind farms“
Tohle je přímé měření speciálně vybaveným výzkumným letadlem v rámci projektu WIPAFF. Měření z let 2016 a 2017 potvrdila délku vleček přesahující desítky kilometrů za stabilních atmosférických podmínek, s maximálním deficitem rychlosti větru 40 %.
Obecná otázka pokládáná bohužel většinou jenom odpůrci větráků a nikoliv jejich investory ale zní:
👉 Co když vedle sebe nestojí jedna elektrárna, ale tisíce?
Dnes má Německo přibližně 35 000 větrných elektráren s instalovaným výkonem okolo 77 GW. (!) Další tisíce stojí v Dánsku, Nizozemsku a na pobřeží Severního moře.
To už není jeden „lokální vliv“. Je to rozsáhlá síť zařízení rozprostřená na stovkách kilometrů.
Co je prokázáno?
✅ Jak už si pamatujeme z minule, každá turbína tedy vytváří za sebou tzv. wake efekt – oblast se zpomaleným prouděním a zvýšenou turbulencí.
✅ U rozsáhlých větrných parků se tyto wake efekty vysoce pravděpodobně spojují a přetrvávají desítky kilometrů po směru větru.
✅ Větrné elektrárny zvyšují aerodynamickou drsnost krajiny. Jinými slovy – proudící vzduch musí překonávat větší odpor než nad otevřenou krajinou.
To nejsou domněnky. Hoaxy. Dezinformace. Dezolátiny. Fake news apod. jak zpravidla určití taky členové společnosti bubnují proti tomu, co je mimo jejich – řekněme – obzor. To jsou jevy popsané v odborné literatuře a používané i při projektování větrných parků.
A teď přichází otázka…
Evropa není laboratoř.
Je to propojený systém.
Pokud převládající západní větry přinášejí vlhkost od Atlantiku přes oblasti s tisíci větrnými elektrárnami, může jejich souhrnný vliv nějak změnit proudění nebo rozložení srážek ve střední Evropě? Je to legitimní otázka velké části odpůrců větrné energie.
Jaké jsou tedy hlavní teorie v této jedné, konkrétní věci? Desintegrace mraků (The Cloud-Slicing Theory)
V anglicky mluvících zemích se tento specifický mýtus o suchu nejčastěji označuje jako „Cloud-slicing theory“ (teorie rozsekávání mraků). [1, 2]
Podstata: Tvrdí, že rotující lopatky turbín mechanicky „rozsekají“, fragmentují nebo rozhánějí dešťové mraky a atmosférický tlak, čímž brání spuštění srážek a způsobují sucho. [1, 2]
- Efekt větrného stínu / Větrné sucho (Wind Droughts)
V Evropě (populární zejména v Německu pod názvem Windkraftanlagen-Trockenheit) se mluví o „vysušování krajiny větrným stínem“. [1, 2]
Podstata: Odpůrci větrných elektráren argumentují tím, že turbíny odebírají kinetickou energii větru (vytvářejí tzv. větrný stín neboli wind wake effect), což má údajně za následek, že vítr „nedofoukne“ vlhkost z oceánů dál do vnitrozemí, a to pak plošně vysychá. [1, 2]
Určitá interpretace „Harvardská studie“ (Local Warming Effect). Často se nenadšenci energie větru 😃 opírají o reálnou studii z Harvardovy univerzity (autoři Miller & Keith, 2018) o tzv. lokálním oteplování. [1, 2]. Poctivě si taky musíme říct, že některými nenadšenci větru byla – dle deep research AI, překroucena až moc.
Podstata: Studie zkoumala hypotetický scénář, kdy by celé USA poháněl pouze vítr. Ukázala, že obří větrné farmy v noci promíchávají teplý vzduch shora s chladnějším vzduchem u země, což mírně zvyšuje přízemní teplotu v bezprostředním okolí turbín.
Co na to stávající věda?
Ze strany vědy přichází zatím jenom uklidnění. Jednoznačný důkaz zatím neexistuje.
Existují studie, které ukazují lokální a regionální změny proudění, teploty nebo vlhkosti. Existují také modelové práce naznačující, že při velmi rozsáhlé výstavbě mohou být účinky větší než jen bezprostředně za větrným parkem. Např. Nygaard 2014 — porovnal výkon parku Nysted před a po výstavbě Rødsand II proti větru; pozoroval pokles účinnosti turbín až o 30 %. Reálná data z provozu, ne model. To je asi jasné – za jednou hradbou turbín, druhá hradba už má o 30% po ptákách.😃
ALE VĚDECKÝ KONSENSUS ZATÍM JE: Vliv velkých větrných parků je změřený a nikdo ho nezpochybňuje — jde o desetiny stupně, převážně v noci, a o přesun tepla, ne o jeho tvorbu. Zásadní je měřítko: jediná studie, která testovala celoevropské scénáře rozvoje větrné energetiky (Vautard et al., Nature Communications 2014), našla statisticky významnou změnu jen v zimě a v rozmezí ±0,3 °C. Hypotézy o zadržování atlantické vlhkosti či rozbíjení oblačnosti nad Evropou nemají dosud v recenzované literatuře oporu.
Ufff! Úleva. Doufejme, že se věda nemýlí. A že to dostatečně prozkoumala.
To ale neznamená, že otázka nestojí za další výzkum.
A proč by nás to mělo zajímat?
Protože pokud plánujeme stavět další desítky nebo stovky větrných elektráren, je rozumné ptát se nejen:
Kolik elektřiny vyrobí a jestli v obci dostaneme slevu (nechci slevu zadarmo 😁).
ale také:
Jak ovlivní počasí i krajinu?
Jak ovlivní okolní obce stojící ve větrném stínu ?
Jaké budou jejich kumulativní dopady?
A máme o těchto dopadech opravdu dostatek dat? Evidentně zatím (dle diskuse pod prvním dílem) ne.
To nejsou otázky odpůrců ani příznivců větrných elektráren.
To jsou otázky každého, kdo chce rozhodovat na základě informací.
➡️ Příště se podíváme přímo na náš region. Kde se plánují nové větrné elektrárny? Jak vysoké mají být? Jak daleko od obcí? A co by to mohlo znamenat konkrétně pro Leskovec nad Moravicí a okolí?
🍺 A až se příště zase rozjede debata u vás v hospodě, či u nás v Kiosek u holiče bude začínat větou: „ten wake efekt… to ti je fakt…žádný hoax… žádná prorusská dezolátovina“
