Žena je tvor ne otvor

Nějakou dobu se okolo mne rojí podivné existence které nepoznají rozdíl mezi slovem tvor a otvor.

Rozdíl je přitom markantní a dost ovlivnuje chování, zvláště pak v případě kdy tím tvorem je žena.

Žena je živý tvor, a jako taková nemůže být vaším majetkem pouze partnerem, společníkem, přítelem nebo matkou vašeho dítěte. Ano také má otvor pro uspokojení potřeb, a pro potěšení. Ovšem nejen vaše! Toto potěšení musí fungovat na obou stranách a pokud je zakončeno vznikem nového života, je účel splněn na 100%.

Žena zasluhuje respekt a ochranu. Jako jediná je totiž schopna dát vzniknout nový život, což pro vás podivné existence, není informace kterou chápete, jak se zdá.

Naopak otvor (Prosím pozor na další O na začátku slova!), můžete zakoupit v různých velikostech a barvách. Můžete si s ním dělat co chcete, je váš majetek. Dokonce i když do něj praštíte je to v pořádku, každý má občas zlost, ale u tvora úder nepřichází v úvahu nikdy!

Tedy znovu

TVOR – živá forma. Nepoužíváme násilí! Pečujeme o ni. Nelze vlastnit!

OTVOR – neživá forma. Lze vlastnit. Možnost jakekoliv manipulace. Snese i poměrně hrubé zacházení (záleží na materiálu)

Cesta bojovníka

Cesta bojovníka je dlouhá a plná bolesti. Život je plný bitev a zranění, která však vedou ke zkušenostem.

Bojovník pokud prohraje souboj, ví že neprohrál celou válku, pokud skončí na kolenou v krvi a slzách.

Přehodnotí získané zkušenosti, na jejich základě vytvoří novou taktiku a jde znovu bojovat.

Dokud jej nezastihne smrt a ani tak není konec boje jistotou.

Taková je cesta bojovníka.

Cesta Samuraje

Osoba blízká

Potkal jsem ji před 6 lety. Hrozně jsme se spolu tenkrát opily. Pak jsme strávily moc hezký půl rok. Najednou zmizela a já to dva roky nedával.

Nakonec se po 5 letech znova objevila v mé oblíbené kavárně. Srandy kopec a pak zase zmizela. Domů, tak kde je jí dobře. Občas tam zajedu. Má super dům kde vítá návštěvy.

Včera večer jsem stál zase na hraně. A pak mi došlo, že má smyl pokračovat. Už jen kvůli téhle holce. Mám ji moc rád. Je to čisté, bez sexuálního pnutí. Což je vyšší level než vztah. Ví o mě skoro všechno a já o ní taky. Když má deprese jedu za ní, a ona zas pomáhá mně, jako dneska. Oba máme něco společné. Já se na tu cestu vydal teď. Protože jsem byl na dobrém místě moc brzo. A už na další místo jít nechci.

Včera ráno jsem jel za ní primárně slavit narozeniny. Protože jsem chtěl mít hezký večer, s někým blízkým a protože to bylo 6 let od našeho seznámení.

Dostal jsem od ní boží dárek a to doslova. Moc si toho vážím.

O čem je vztah

Dostal jsem nedávno zajímavou otázku o čem je vztah? Dlouho jsem o tom přemýšlel a myslím že je to o tomto.

O vzájemném respektu ke svobodě druhého.

Že o sobě víme že každý má svoje chyby, ale ty převáží ty dobré vlastnosti.

O tom, že se máte o koho opřít, když vám není dobře.

Že starosti sdílíte s někým kdo vás má rád a respektuje vás.

Že trávíte čas spolu pokud chcete a ten čas máte.

Že jdete na večírek a potkáte se po něm ráno, plní dojmů a se spoustou nových kamarádů.

Že pod peřinou není nikdy zima, protože ji ten druhý zahřeje než dorazíte domů.

Že uvaříte polívku, když je váš partner po večírku.

A nebo se ráno pošťuchujete, protože jste na tom večírku byly oba.

Že večer pracujete vedle sebe na něčem, a pak se počkáte pod peřinou.

Že vás něco napadne a ten druhý to ví.

Že dokážete klidně mlčet hodinu a není to trapné.

Že společně vytváříte něco co dává smysl.

Že ten druhý tam je když bude potřeba, za každou cenu.

 

Tak jako je to ve slibu, který církev používá u svatby, ale platí i v životě u člověka který je čestný:

Já odevzdávám se tobě 
a přijímám tě za svého partnera. 
Slibuji ti věrnost v časech dobrých i zlých, 
ve zdraví i nemoci, 
v hojnosti i nedostatku. 
Chci tě milovat a ctít po celý svůj život, 
dokud nás smrt nerozdělí. 

 

 

 

Postarat se o rodinu

„Necítím z tebe že, by jsi se dokázal postarat o mě a o naši rodinu“

Věta kterou si budu pamatovat hodně dlouho a možná do smrti.

Kdysi jsem se zařekl, že budu vydělávat velké peníze, abych se měl dobře já, moje rodina, a hlavně abych mohl část peněz dávat lidem kteří je opravdu potřebují. Postupem času, ale priority ustoupily jiným směrem. Na základě pozorování ostatních. Protože vydělávat opravdu hodně peněz, znamená být také opravdu hodně v práci. Teď rozjíždím firmu, protože můžu. nemám děti ani žádné závazky. Jediný závazek pro mně aktuálně je splatit svoje dluhy a pak vydělat peníze tak, aby se dobře žilo a nejen mě. Kdybych měl ženu se kterou bydlím a třeba i děti, rozjezd podnikání by vypadal asi jinak anebo by nebyl vůbec. Byl bych v práci protože rodina je priorita.

Pro mne postarat se o rodinu znamená, že nemusíme být milionáři,  děti a žena mají co jíst, můžou se obléci a bydlíme v domě se zahradou a pejsky. Že děti můžou na školní výlet a na lyžák. Že vědí pokud se něco děje ze jsem tam já, stojím za nimi i každé situaci a době. Že plním slib a co řeknu to platí.

Že se sejdeme v neděli u oběda, a v týdnu u večeře. Všichni u jednoho stolu. Že můj syn je se mnou v dílně a že když se rozhodne pro něco tak ho podpořím, protože ví že tu jsem. Že v noci pod stanem když dojde bubák, jsem vzhůru a hlídám aby ostatní mohly spát. Že když se mne na něco zeptá nedostane odpověď „nevím“ ale dozví se to a nebo zazní „hm nevím, ale zjistíme to jo?“ Že čteš večer pohádky, nebo hraješ divadlo. A že večer usínám vedle své ženy a nesedím u piva a chodím opilý domů. Že se o ni postarám když jí bude zle a o děti taky. Že pro mě není jen služka ale partner a že ji nenadávám a nemlátím ji. Že se nemusí bát na cokoliv zeptat a že ji respektuji, jako sobě rovného a dělám vše proto, aby byla šťastná a děti taky.

To vše pro mě znamená postarat se o rodinu. Být spolu, šťastní a spokojení.

 

Konec

„Užívejte si okamžiky štěstí, protože jednou nebudou“

Nestává se moc často že potkáte člověka, se kterým máte společného tolik, až je to trapné. Koníčky, jídlo a dokonce myšlenky, které vás napadají společně. Přátelé vám říkají jak je to super, že jste spolu, fandí vám. A pak je zničehonic konec.

Protože ten druhý už nechce pokračovat a vlastně nezná důvod. Možná jen strach z neznámého.

Krásného půl roku uteklo jako voda.

Vše je pryč.

 

Děkuji

 

Buddha

Už jsem prej dospělej. Tak jsem si k narozeninám nadělil tuhle sochu. Je to Buddha. Velký učitel životního stylu, který spousta lidí mylně považuje za náboženství. Jeho žákem byl údajně i Kristus, což by vysvětlovalo jeho dobrotivost a lásku ke všem. Řídit se dnes pravidly buddhismu je hodně těžké.

Z Buddhismu vychází kodex Bušido a z něj kodex rytířů Jedi:)

 

(Re)blog

Občas něco uděláte a nevíte proč. Jako já. Před dvěma roky jsem se vydal na workshop knižní vazby. Krom toho že jsme s Vinckem z Chaos company  dělali na workšopu docela bugr, naučil jsem se i tu knižní vazbu a spokojeně odešel domu.

Dnes jsem měl volno a krom odpočinku a úklidu dílny jsem se rozhodl že zkusím zase vázat. No docela to vyšlo.

A tak se zrodil (re)blog celý je z odpadu a recyklovaného papíru. Ručně šitý jako za starejch časů. Stránky neořezané, protože vzniká odpad.

Staré věci slouží dál. Pokud máte zájem jsou k dispozici:)