Mačo fotograf!

Dneska trochu z jiného soudku. Bude to o tom, jak má každý majitel fotoaparátu pocit, že je top class umělec na úrovni takové, že by se Newton s Drtikolem rozplakaly po spatření jeho děl, spálily svoje negativy a šli dobrovolně prodávat zmrzlinu na nádraží, vzhledem k úrovni jejich práce.

k-r-ozczek.jpg

Je to zajímavý fenomén dnešní doby, kdy levné zrcadlovky a nedostatek fantazie způsobené levným pornem způsobily, že hromada chlapů investuje svoje, nebo svoje půjčené peníze do obrovského vybavení, které občas neleží v množství takovém ani ve skladu okresního foto prodejce, k tomu aby pak balily na stokoruny laciné holky které nemají zajímavost ani ten drive na focení aktu nebo glamour za účelem focení umění pro galerii minimálně národní, ovšem ve skutečnosti úrovně laciného porno časopisu vydávaného v ČR, jen proto aby pak měli nad čím masturbovat. Jsou pak hrozně nasraní když je modelka která nemá v hlavě nasráno pošle v prdel, protože nemá potřebu ani za peníze ukazovat svoje přednosti a vercajk každému honiči s top class strojem od japonské firmy.

Kluci trochu soudnosti. otevřete jiný web než ten lokální nebo se podívejte na portfolio holky co má nafocené. a porovnejte se svoji tvorbou. Vidíte ten rozdíl? Pokud ne, jděte na oční a nebo otevřete oči…

Pro mou osobu je ctí že můžu fotit holky které fotím ačkoliv občas nechápu co je k tomu vede, protože nejsem uplně nejlepší a stále se mám co učit.

Focení není o pozdější x hodinové práci ve photoshopu a následné masturbaci nad výsledkem. Focení je o zachycení energie daného člověka, a bez dokonalé modelky to prostě nedáte. ale o tom až příště

Nebuď minda, buď modelka

Pravidlo 1:

Pokud se domluvíte na určité datum, čas a styl focení je dobré dorazit. Přijít v čas se bere jako samozřejmost. Poslat sms hodinu před že mám rýmečku nebo podobnou verzi nemoci značí, že jste totalně zdravá minda, která se pouze den předem slušně ožrala a ted zvrací svůj mozek do záchodu. Možná dostanete ještě další šanci, ale spíše ne. Zvláště pokud se vám podaří domluvit focení s někým kdo to dělá pro fotku a ne z důvodu pozdější masturbace nad albem nebo vašeho případného ošukání v rámci TFP (Time for Pich)

Pravidlo 2:

Podprsenka pod oblečení nepatří, a to ani pokud se fotí v zimě v kožichu. Je to kus prádla který plní funkci za běžného provozu, ale neznám žádnou ženskou která by ji měla ráda a které by nevadila. Taková snad ani neexistuje a pokud některá tvrdí, že se cítí s podprsenkou dobře, tak lže. Netýká se extremních aktivit jako je běh a podobné sporty, kde by větší prsa mohly vyrazit majitelce zuby. Paradox je ten že nejvíc se sundání tohoto kusu prádla brání ženské které ho vlastně ani nepotřebují, protože mají pocit že když si pomocí molitanu v push-up prádle neudělají výstřih, jak pohled do Helmova žlebu, sníží to jejich šanci ulovit svého alfa samce s naditou peněženkou. Řeknu Vám malé tajemství. Chlapa Vaše prsa upoutají možná v první moment při seznámení na párty, ale stejně se orientuje podle vašeho xichtu, protože pši sexu Vám kouká do něj a ne na kozy. Rovněž Vám pseudotrojky budou k ničemu, když po prvních slovech pozná že máte v hlavě nasráno, jak toi toika po 3 denním festivale.

Takže podprsenka ne, obrys prádla který nebude pod hadrama vidět a Vaše uvolněnější póza stojí za lepší fotku.

Pravidlo 3:

Nedostanete všechny fotky. Fotograf který si váží svojí práce do které investoval svůj čas pro začínajicí modelku, Vám nikdy nedá všechna fota z focení. Pošle náhledy těch které považuje za povedené, tedy ty co jsou ostré a dávají smysl co se technické kvality týče. Což může být ze sta fotek třeba jen 20 nebo ještě méně. Pokud se tvrdošíjně budete dožadovat všeho, ukazuje to na viz informace o toi toi a už nikdy se pravděpodobně fotograf neozve na další focení. Fotograf který dokáže na každé cvaknutí závěrky udělat dobrou fotku, neexistuje.

Pravidlo 4:

Fotka od opravdového fotografa není duckface na instagram ani facebook. Proto Vám to nedává právo fotky upravovat a jakkoliv s nimi manipulovat. Nejenom že tím porušíte autorský zákon, ale navíc kazíte jméno danému fotografovy. Pokud dostanete fotky, jedná se o hotové snímky, které odpovídají fotografovu pohledu a nic víc s nimi není potřeba dělat.

Jaký foťák na takové to cvakání

Kompakt nebo zcadlovka?

Nejčastěji se lidé ptají na to, jakou bych jim doporučil zrcadlovku. Moje první otázka tedy je, co s tím přístrojem budou fotit. Většina odpoví, že dovolenou, rodinu děti. Abych se přiznal, dle mého osobního odhadu má 99% lidí zrcadlovku naprosto zbytečně a vlastně jen zpocitu, že si ji můžou dovolit. A tak tahají zhruba kilo až dvě navíc, kamkoli jedou na dovolenou, aby si vzápětí polovinu věcí nafotily mobilem, nebo vyrobily fotky v extrémním rozlišení, posléze vyvolané před droxi nebo fotolab na formát 9×13 nebo 18×15 do alba, popřípadě je hodily na facebook nebo nechali ležet na disku.

Takže, pokud nehodláte fotografie prodávat do fotobanky, tisknout plakáty (i na ty stačí kompakt) dělat profesionální práci pro časopisy, nebo nebudete muset dělat výřez nějaké fotografie, je kompakt jasna volba a zrcadlovka vyhozené peníze a zbytečná zátěž do batohu. (malá vsuvka. Já všechny věci, které jsem popsal v poslední větě dělám s kompaktem a nikdo to nikdy nepoznalJ až na par foto editorů z novin, co evidentně nerozumí dané věci a tvrdošíjně trvají na focení fotek nejnovějším modelem zrcadlovky, ale to je holt česká republika)

Výhoda kompaktu proti zrcadlovce:

Jednou z nich je váha. Kompakt má v extremu max 500g is objektivem. U zrcadlovky se malokdy dostanete pod 1Kg.

Velikost. Tak tady je to zřejmé.

Odpadá nutnost měnit objektiv při focení různých věcí. Ano můžete mít nasazen nějaký univerzal, ale ten základní většinou není nic moc a nějaký který má smysl je o několika 10 tisíc korun.

Málokomu uniká ještě jedna věc a to, že při výměně objektivu hrozí vniknutí prachu na snímač, což u uzavřeného systému kompaktu hrozí mnohem méně.

Druhy fotoaparátů

Malý kompakt (kabelkáč)

Spíše zápisník večírků, výletů, focení selfie, rodinné oslavy  podobně. Tady se pohybujeme v ceně do třeba 6000 Kč. 98% lidí by si s tímto přístrojem v pohodě vystačila. Viz text na začátku článku a také to že 95% lidí nepozná rozdíl v kvalitě fotek.

Střední třída (poloprofi) velký kompakt

Reportáže, promo fotky, focení portrétů a podobně. Kategorie od 8 do 100 000 (Leica). Tady tohle je kategorie se kterou by si klidně vystačila 95% reportérů z novin a fotografů na koncertech jak tak pozoruju. Tady už se vyplatí mít nějaké znalosti, tyhle fotáku už zvládájí manuální režim a některé mají i hledáček, jehož odstranění osobně považuju za největší fajl výrobců.

Zrcadlovka.

Tohle tu rozepisovat nebudu, 99,9% ji nepotřebuje a když nahodou jo, tak klidně napišteJ

 

Triky prodejců

Tak jsem si vybrali kompakt a jdem na triky, které mají udělat z foťáku nejlepší mašinu a ve výsledku je to všechno trochu jinak.

Rozlišení:

14, 20, 40Mpix bombastické rozlišení pro vaše foto… které vyvoláte 13×18…

Opak je pravdou. Pokud kupujete kompakt, což je fotoaparát s malým čipem hledejte co nejmenší rozlišení v megapixelech (Olympus E-1, jedna z prvních profesionálních zrcadlovek měla rozlišení 4Mpix a to je stále dostačujicí pro novinářskou práci, natož pro rodinné foto). Je tojednoduché. Čím více pixelů, tím musí být menší = větší náchylnost k poškození a digitálnímu šumu. Paradox je že menší rozlišení dává u kompaktu kvalitnější obraz v případě že fotíte jinde než za jasného dne na louce..

Zoom:

Další vtipná věc. Výrobce se předhání v tom, kdo udělá u kompaktu větší zoom. Výjimkou není ani 40x zoom. Coz znamená, že si z Olomouce přiblížíte katedrálu Sv. Víta a uslyšíte v ní hrát varhany.

Malé kouzlo tradáá… V ruce udržíte maximálně 3x zoom a pak už půjde obraz do kytek. Proč? Malý pokus. Vezměte do ruky nějaké dlouhé pravítko, nebo smeták a lehce pohněte zápěstím, když se podíváte jaký malý oblouk udělalo a naopak jaký oblouk opsal druhý konec je vše jasné. Při 40x zoom to znamená že pohyb vaší ruky o setinu milimetru, je na druhé straně několik cm. A to už je slušný mazanec.

Co je u fotoaparátu důležité:

Světelnost objektivu.

Tedy čím větší tím lepší. Udává se na objektivu zhruba v tomto tvaru

1:2-5.6 někdy je před touto sadou čísel písmenko F.

Je to vlastně údaj kolik světla projde objektivem. Ideální by bylo 1:1, což už existuje ale cena je trochu jinde. Takže čím menší je první číslo tím lépe a pokdu se vám podaří sehnat kompakt kde je i to druhé malé tak super. Většinou narazíte na 1:2-5-6 (což má třeba můj foťák ) a to už je docela slušné a v 99% případů plně dostačujicí.

Ohnisková vzálenost

Udává se v milimetrech opět na objektivu. Třeba 6-35mm. Čím menší je první číslo, tím z v menší vzdálenosti můžete fotit, třeba portréty. Důležité třeba v místnostech. S 50mm sklem v panelákové koupelně selfie neuděláte, také z důvodu že budete mít krátké ruce.

ISO:

Citlivost. Tedy zjednodušeně. Čím větší ISO tím ve větší tmě můžete dělat fotografie bez toho, aby jste použily blesk. Smutné je, že u kabelkáčů je většinou ISO větší jak 200 nepoužitelné. Takže dělá velmi zrnité fotky, ale většina lidí to nepozná a neřeší, viz nahoře. U větších kompaktů, třeba Canon řada G (mám G12) je to jiné kafe. Zvládají i ISO 1600, což už je slušné i na hůře osvětlenou místnost.

Jo a ještě jedna rada na závěr. Pamětové karty si nekupujte moc velké, maximálně třeba 2Giga. A raději několik. Budete miň brečet až přijdete o fotky na jedné kartě z 5, než o všechny na jedné 16 gigové.

7 postřehů

Rada první: Nestůjte

Pokud něco fotím snažím se dostat vždycky do jiné pozice než ostatní, nebojte se válet po zemi, lozit po všem co je okolo dostupné (když jsem fotil v Barceloně před strada familia, musel dokonce kamarád zastavit dopravu, abych se mohl válet po silnici). Oblečení vyperete, ale záběr který se bude odlišovat od ostatních se ze stoje dělá dosti těžko.

Rada druhá: Pravidla jsou od toho, aby se porušovala

V jednom fóru o fotografii, jsem byl několikrát napaden za to, že odmítám respektovat pravidla kompozice, která někdo před 600 lety vymyslel a ja jako „mistr“ si je můžu dovolit nedodržovat.

Upřímně… můžu. Pokud budete dodržovat pravidla dosáhnete jen toho, že bude zase fotit stejně jako všichni ostatní. Neříkám, že musíte porušovat pravidla záměrně, ale když už se vám líbí záběr tak jak je, proč ho upravovat jen proto že nějaký „onanista dogmat“ řekl že se to musí

Rada třetí: Stůjte jinde

Pokud jdete fotit reportáž a je to akce na které je několik fotografů, je dobré kouknout kde se všichni shromažďují… a jít jinam (klasický příklad jsou módní přehlídky, kde většina fotografů stojí před molem. Nezapomeňte, že modelka se bude i vracet, a to je vaše šance.)

Rada čtvrtá: řešte problém, ne techniku.

Pokud se dostáváte při focení do situace, kdy se vám nedaří s aktuálním vybavením udělat fotku, nesnažte se to vyřešit jen nákupem dalšího „železa“. Ve většině případů, lze situaci řešit, chce to jen přemýšlet a bude Vás to stát zřejmě i trochu nepohodlí, ale co by člověk neudělal pro dobrou fotku, že? Opravdu Nepůjde na daném místě fotit bez hromady přídavné techniky? Klasický příklad jsou koncerty, které fotím zásadně bez blesku. Proč si nepočkat na to správné světlo několik vteřin, opravdu na tu fotku tak spěcháte?

Rada pátá: Udělejte fotku hned

Několikrát jsem byl svědkem, že fotograf řekl „no to ja pak dodělám v photoshopu“. Můj názor je ten, že fotografie by měla být použitelná hned jak vyleze z foťáku a v grafickém editoru už ji pak můžete jen posunout nahoru… Pokud ale spoléháte na svůj grafický editor a raw, je to cesta do pekel průměrnosti a zabití možnosti jak zvýšit svoji dovednost v oblasti fotografie.

Rada šestá: Pozorujte

Pokud chodíte často pěšky snažte se trénovat svůj pozorovací talent, sledujte své okolí, přemýšlejte o něm. Sledujte i světlo, a jeho chování, jak se láme a jak se kde vyskytuje v určenou hodinu. Po nějaké době Vám do hlavy začnou sami padat nápady jak a kde co vyfotit a taky když se rozhodnete pro nějaký nápad tak budete znát svůj „terén“ budete vědět kdy a kde můžete tvořit, bez toho aby jste tahali těžké blesky, odrazky a podobně. Přece jen není lepe jít fotit nalehko, než sebou tahat tuny techniky a ztrácet čas jejím chystáním? Navíc pokud se naučíte používat přírodní světlo budete o hodně dopředu před kolegy, kteří bez „berliček“ nedají ani ránu.

Rada sedmá: Neposlouchejte

Velmi často slýchávám od kolegů fotografů dobře míněná rady typu „Retušuj protože jinak tvoje fotky nikdo nebude chtít. Musíš používat odrazky, jinak je to špatné. Černobíle nikdo nefotí, foť i barevně“ a podobně. Za tu dobu jsem nikoho neposlechl, mějte svůj styl za každou cenu a i když to může trvat několik let a někdy se nemusíte prosadit vůbec, vydržte. Možná bude jednou styl kterým fotíte jen vy, hodně žádány a pravidlo „kdo se směje naposled, ten se směje nejvíc“ vstoupí v platnost. Je to ale cesta trnitá a dlouhá a málokdo ji vydrží…

3 druhy zákazníků

1. Tahle skupina je velmi vzácná, ale o to více potěší když se její zástupce objeví na druhé straně telefonu nebo E-mail komunikace. Tito lidé chapou že nic není zadarmo, a už vůbec ne dobré nápady. Pokud s nimi o něčem diskutujete uznají že máte zkušenosti (pokud samozřejmě nemají větší, ale to by asi nešli za váma,) ) a nechají si třeba poradit a navrhnout i jiné, lepší řešení.

2. Velmi početné zastoupení, Jsou to lidé co se domnívají, že všechno je zadarmo a nebo za pár korun. neustále kroutí hlavou jak je možné chtít za pár kliknutí třeba 1000 Kč a nebo snad dokonce jen za nějakou radu. Nechápou, narozdíl od prvních, že dobré nápady se platí a ne zrovna málo. tato skupina má navíc v oblibě, hned po 3 měsících podnikání pořizovat auta za miliony a nejlépe přímo v tom autě Vás ukecávat na slevy za vaši práci.

3. Tato skupina není tak početná, nicméně přesto zastoupená značně. Jsou to lidé, co všude byli, všechno znají a přestože v daném oboru nemají žádné zkušenosti, diskutují a navrhují často velmi nelogická, ale podle nich účinná řešení problémů. Často tito lidé nemají ani vkus a co je nejhorší jsou většinou kombinací i se skupinou č. 2. S touto skupinou je nejlépe po první schůzce ukončit spolupráci, protože se akorat zbytečně nadřete a stejně vám pak zakázku vrátí a nebo nezaplatí a posléze zjistíte, že ji udělal někdo jiný a levněji podle jejich vkusu.

Naštěstí diky nové generaci se skupina č. 1 nadále rozšiřuje, částečně i díky procitnutí skupin 2 a 3. Nicméně je to pomalá a bolestivá cesta která bude trvat dlouho.

Příprava na focení

1. Na focení si vemte jen opravdu věci ve kerých chtece fotit, pokud fotograf neřeší vše potřebné.  On má taky svoji techniku, a s X kilovou taškou Vám opravdu nepomůže.

2. Pokud fotíte něco co je dovážnější (akt, prádlo atd) doporučuji  osobní setkání s fotografem před samotným focením. Přece jen se lépe fotí s někým koho aspoň trochu znáte.

3. Pokud nemáte možnost potkat fotografa před focením doporučuji říci, že sebou máte doprovod. Skutečnému fotografovy vadit nebude.

4. Dobrý fotograf nechce nacvičené pozy, ale vyžaduje něco jiného. Připravte se na to. Někdy je dosažení dobrých fotek docela gymnastika:)

5. Prohlédněte si portfolio fotografa pokud jdete fotit akt nebo odvážnější fota. A srovnejte několik fotografů mezi sebou. Opravdu je ten co Vás chce svléknout tak dobrý, že se to vyplatí? Akt je náročná disciplína a udělat kvalitu je opravdu náročné.

6. Pokud jdete fotit pořádně si rozmyslete kam až chcete zajít. Neznám nic horšího než nafotit něco odvážného a pak se dozvědět že se nesmí dané záběry publikovat.

7. Domluvte se předem na podmínkách focení.  Co, kde a jak se bude fotit.

8. Na fotografa si vemte telefon a pokud cestujete Tak si ověřte aspoň hodinu předem že focení platí. fotograf Vám musí říct kde Vás vyzvedne a další podrobnosti. Pokud mluví neurčitě raději focení stornujte.

9. Fotograf Vám nikdy nepředá neupravené fotky a tudíž je zbytečné je vyžadovat nebo o ně prosit.

10. Pokud Vám fotograf předá fota, nikdy je dál neupravujte! Fota jsou chraněna autorským zákonem a nejenže jsou fota vizitkou jeho práce, ale ůprava fotografií je trestný čin.  Pokud Vám předal fotky tak jsou takové jak si je přál on. Pokud s eVám nelíbí holt ho musíte poprosit o jinou verzi úprav a nebo si najít jiného fotografa.

 

To je pár rad pro modely/ky. V dalším článku bude pár postřehů pro fotografy.