Rada první: Nestůjte
Pokud něco fotím snažím se dostat vždycky do jiné pozice než ostatní, nebojte se válet po zemi, lozit po všem co je okolo dostupné (když jsem fotil v Barceloně před strada familia, musel dokonce kamarád zastavit dopravu, abych se mohl válet po silnici). Oblečení vyperete, ale záběr který se bude odlišovat od ostatních se ze stoje dělá dosti těžko.
Rada druhá: Pravidla jsou od toho, aby se porušovala
V jednom fóru o fotografii, jsem byl několikrát napaden za to, že odmítám respektovat pravidla kompozice, která někdo před 600 lety vymyslel a ja jako „mistr“ si je můžu dovolit nedodržovat.
Upřímně… můžu. Pokud budete dodržovat pravidla dosáhnete jen toho, že bude zase fotit stejně jako všichni ostatní. Neříkám, že musíte porušovat pravidla záměrně, ale když už se vám líbí záběr tak jak je, proč ho upravovat jen proto že nějaký „onanista dogmat“ řekl že se to musí
Rada třetí: Stůjte jinde
Pokud jdete fotit reportáž a je to akce na které je několik fotografů, je dobré kouknout kde se všichni shromažďují… a jít jinam (klasický příklad jsou módní přehlídky, kde většina fotografů stojí před molem. Nezapomeňte, že modelka se bude i vracet, a to je vaše šance.)
Rada čtvrtá: řešte problém, ne techniku.
Pokud se dostáváte při focení do situace, kdy se vám nedaří s aktuálním vybavením udělat fotku, nesnažte se to vyřešit jen nákupem dalšího „železa“. Ve většině případů, lze situaci řešit, chce to jen přemýšlet a bude Vás to stát zřejmě i trochu nepohodlí, ale co by člověk neudělal pro dobrou fotku, že? Opravdu Nepůjde na daném místě fotit bez hromady přídavné techniky? Klasický příklad jsou koncerty, které fotím zásadně bez blesku. Proč si nepočkat na to správné světlo několik vteřin, opravdu na tu fotku tak spěcháte?
Rada pátá: Udělejte fotku hned
Několikrát jsem byl svědkem, že fotograf řekl „no to ja pak dodělám v photoshopu“. Můj názor je ten, že fotografie by měla být použitelná hned jak vyleze z foťáku a v grafickém editoru už ji pak můžete jen posunout nahoru… Pokud ale spoléháte na svůj grafický editor a raw, je to cesta do pekel průměrnosti a zabití možnosti jak zvýšit svoji dovednost v oblasti fotografie.
Rada šestá: Pozorujte
Pokud chodíte často pěšky snažte se trénovat svůj pozorovací talent, sledujte své okolí, přemýšlejte o něm. Sledujte i světlo, a jeho chování, jak se láme a jak se kde vyskytuje v určenou hodinu. Po nějaké době Vám do hlavy začnou sami padat nápady jak a kde co vyfotit a taky když se rozhodnete pro nějaký nápad tak budete znát svůj „terén“ budete vědět kdy a kde můžete tvořit, bez toho aby jste tahali těžké blesky, odrazky a podobně. Přece jen není lepe jít fotit nalehko, než sebou tahat tuny techniky a ztrácet čas jejím chystáním? Navíc pokud se naučíte používat přírodní světlo budete o hodně dopředu před kolegy, kteří bez „berliček“ nedají ani ránu.
Rada sedmá: Neposlouchejte
Velmi často slýchávám od kolegů fotografů dobře míněná rady typu „Retušuj protože jinak tvoje fotky nikdo nebude chtít. Musíš používat odrazky, jinak je to špatné. Černobíle nikdo nefotí, foť i barevně“ a podobně. Za tu dobu jsem nikoho neposlechl, mějte svůj styl za každou cenu a i když to může trvat několik let a někdy se nemusíte prosadit vůbec, vydržte. Možná bude jednou styl kterým fotíte jen vy, hodně žádány a pravidlo „kdo se směje naposled, ten se směje nejvíc“ vstoupí v platnost. Je to ale cesta trnitá a dlouhá a málokdo ji vydrží…
