Paf 2015

Nuž na pafu jsem byl naposled snad před třemi roky na koncertě umělce jmenem Raster Noton, od té doby mne k PAF nic netáhlo, až mě na něj teď přesvědčila moje Ostravská kamarádka Vesna. Festivalová nálada byla však dosti pokažena zkoušením zdravit své známé, kterým moje jméno po převzetí kina dosti zhořklo v ústech a tak byla chodba Konviktu plná rozpačitých pohledů zakončena přednáškou o trikovém filmu značným diletantem.

Jediné co mne na pafu vlastně letos bavilo bylo to, že s Vesnou děláme spolu stale stejné skopičárny jako dicky a celé okolí je nám tak nějak vlastně u prdele.

P.S. Pokus o gerilla performace tentokrat nevyšel tak snad příště:)