Já mamánek
Název článku je trochu zavádějící. Přece jen není o mé osobě, ale spíše o fenoménu mojí doby a bohužel také generace. Muži mladší než já jsou stále častěji spíše chlapci. Několik mích kamarádek ukončilo vztah s mužem, který hrál počítačové hry, místo pomocí s domácností. Když například mají v práci ženy dlouhou směnu, přišlo by mi logické, že muž se postará o nákup, a uvaří ženě třeba dobré jídlo. To samé pokud má třeba žena hodně práce.
Přijde mi naprosto normální, že umím obsluhovat pračku, žehličku, umyju nádobí a nebo vařím jídlo, pokud má děvče vedle mě tolik práce, že si třeba ani to dobré jídlo nestíhá nachystat. Chodím venčit psi, nebo i nákup pokud je nemocná zařídím. O vývaru při kocovině ani nemluvím. To je přece naprosto normální.
„To není kamaráde a jsi docela přírodní úkaz dneska“ říkají poměrně ženy okolo mě.
Hledat normálního chlapa je prý čím dál horší. Většina umí koukat na fotbal, hrát hry na počítači, ale domácí práce nebo nedej bože starost o děti jim nejde. Přece když tak fungovala maminka, tak žena musí taky.
Problém trochu je, že pokud žena prošla vztahem s někým kdo je mamánek, nebo narcis, může pro ni být trochu problém, nebo se může bát i vztah posunout, pokud se seznámí s mužem, který ve vztahu funguje normálně, protože už to není moc časté.
Kluci, vaše holka není vaše maminka a nemá povinnost se o vás starat i když to samozřejmě většina žen ráda udělá, protože je to tak nějak zakořeněno. Ostatně u nás chlapů je zase zakořeněno postarat se o rodinu, chránit ji a být od toho aby žila v bezpečí s spokojenosti.
To ale neznamená, že tyto role mají být nastaveny dogmaticky. Koneckonců i já jsme teď docela bydlenka, protože chci aby se děvče mělo dobře a vím, že má víc práce než já.


