Na toto téma se dicky vyjadřuji trochu neohrabaně. Nemám moc rozvinuté sociální cítění totiž. A poetikou mám blíže k Charlesi Bukovskému, než k Václavu Hraběti. Protože jsem však prožil mnoho let jako fotograf akcí po klubech, ale i jako barman mám pár zážitků na toto téma, zakončené zamyšlením.
„Miluju tě“ řekl kluk ba baru do telefonu. Svoji holce komu jinému. Nesl jsem zrovna piva, tak že jsme si všiml že u toho má ruce vražené docela hluboko pod sukni přísedící slečny.
„Miláčku objednáš panáky prosím?“ řekl kluk svojí slečně na baru a odebral se na toaletu. „Co by člověk pro svého miláčka neudělal, že?“ řekla slečna, napsala na papírek svůj telefon, přejela si rukou po výstřihu, podala mi papírek, mrkla a objednala dva rumy. Pro sebe a pro miláčka.
„Moc tě miluju“ řekla holka klukovi na diskotéce kde jsem fotil. Musel domů, protože ráno vstával do práce „zahřej nám pelíšek, mrkla na něj“ Kluk odešel zahřívat pelech. O hodinu později když pod barem kouřila mého kamaráda, měla jeho lásky taky plnou pusu.
„Mám tu zákazníky zlato, příjdu brzo, miluju tě“ řekl brigádník, a skutečně šel dřív, jen předtím na hajlzu vyklátil moc hezkou holku co seděla u baru.
Byl jsem jednou pařit v Olomouckém klubu. Potkal tam partu holek a jedna byla moc hezká. Paánák, líbačka, osahávačka. Na sex nedošlo. Já byl opilej a ona musela brzo domů. Za tři dny mi kamarád představuje svoji snoubenku. Její pohled nikdy nezapomenu. Ja se zachoval jako profík. eště že na ten sex nedošlo.
Obejmete ji pokaždé v posteli, pohladíte po tváři, usmějete se na kdykoliv můžete. Jste tu pro ni když je jí špatně, posloucháte její smutky. A pak vás pošle doprdele z ničeho nic, protože jí neřeknete, že ji milujete.
