„Ten člověk není kompetentní vést svůj život natož podnik vole. A jenom díky kultu osobnosti má kolem sebe lidi co všechno dělají za něj a on jen těží.“ Prohlásil kamarád, když jsem se mu svěřil co se stalo. A že mě to mrzí.
Ten člověk za mnou přišel do obchodu. Snažil jsem se komunikovat, ale neposlouchal.
A začal křičet.
Hodně.
Že si neuvědomuji že byl můj poslední skutečný přítel.
Že můj život je ve sračkách a vždycky bude, protože neumím komunikovat s lidmi.
Že nikomu nikdy nepomůžu, ale mě pomáhá každý.
Pak zakřičel ať se zbytkem svého života dělám co chci a odešel.
Stál jsem s pusou málem otevřenou. Bylo to smutné. Ale já se na něj nezlobím. Je mi ho jen líto.