Ticho, jen ptáci zpívají a nebo potok teče
Všude voní jehličí, nebo listí
To záleží, kudy jdete
Čistý vzduch voní okolo vás
a nemáte žádné starosti
Jen nezabloudit
Občas objevíte nečekané když uhnete z cesty
Žádné mobily, signál, nikdo se nedovolá, nedopíše
Jen samota a energie starých stromů
Teď jsem se rozhodl jít bosky Rešovské vodopády. Je to skvělý pocit jít bosý v ledovém potoku a pak po kamení které klouže o to méně, v kontaktu s holou kůží. Energii lesa pak vnímáte ještě lépe a vody také. Odtamtud totiž pocházíme z vody a přírody a tam je nám nejlépe. Nebo aspoň já se v tomto prostředí cítím jako doma. Zvláště pokud je to třeba okolo Slovácka (mám kořeny v Mikulově a Dolním Němčí) Kde je krásná příroda a dobří lidé. Tady vám dojde že vlastně na ničem z běžného světa nezáleží. Že vlastně důležité je cítit se dobře tak, jak člověk je. Ze možnost procházet se přírodou, potkávat dobré lidi je něco, co vám nikdo nevezme. Že i když nemáte nic a jste v bodě nula (bez peněz, přítelkyně i podniku který jste vybudoval), jak říká moje kamarádka, pořád žijete a vnímáte. A to je to nejdůležitější.
Vzduch do plic a kontakt se zemí.