Poměrně jednoduše.
Máte firmu na opravu kávovarů. Děláte profi stroje, ale i domácí kávovary. Nechcete však dělat napůl a tak se specializujete jen na jednu značku (říkejme jí D). Dva roky pracujete po nocích, a protože strojů je relativně málo, jak už to na začátku bývá, dá se to zvládnout. Po dvou letech, kdy už máte nějaké jméno, jakože k vám vozí i stroje na opravu po servisu jinde a jste doporučováni, začíná té práce být opravdu hodně. Každý večer vlastně neděláte nic jiného a je to fakt super.
Dva měsíce se fakt daří, máte radost i z toho že konečně zaplatíte dluhy z předchozího podnikání, o které přijdete ne vlastní vinou. Jenže.
Přichází email o tom, že firma D zmenšuje svoji servisní síť a já jako člověk s malým obratem, do ní patřit nebudu (ano obrat se zvedá až po zajetí firmy, což jsou třeba dva roky). Přednost dostala firma, která dělá všechny značky co existují, ne jen D a tudíž by to možná ani nepoznala. Já jako specializovaný servis mám bohužel smůlu, i když by to vlastně znamenalo nárůst zákazníků a tedy i obratu.
A celé to vlastně rozhodl člověk, který nikdy nepodnikal. Netuší jak takové věci jako trh fungují. Ze dne na den, poslal firmu, které se začalo dařit, k zemi. Protože může. To že máte zákazníky, firma šlape a vše funguje, neznamená že máte vyhráno. Stačí jen aby někde rozhodoval člověk, který zákonům podnikání nerozumí. Jednou ale doufám nastane doba, kdy se tohle stávat nebude.
Zatím můžu firmě D poděkovat za spolupráci a popřát kolegům ať se jim daří (Kdo mě zná, ví že to myslím vážně a ne jako ironii).
