Archiv pro měsíc: Únor 2017

Doba divná

Dnešní doba je hodně divná. Máme tu spoustu lidí nadávajících na facebooku na poměry, ovšem skutek utek. Je moderní brát dotace na všechno, protože snaha vytvořit vlastníma rukama nějakou hodnotu se už moc nenosí. Ti co to dokážou jsou pak napadáni ze všech stran a občas obviňováni z nepravosti. Lidský um, čest a pracovitost už se nenosí. Snaha bojovat za svoji věc je trestána opovržením a klepáním na čelo. Drž hubu a krok platí stále, a je jedno že komanči už nejsou u kormidla. Mám strach že brzo budou. Ta malá skupina co řve na internetech a v kavárnách, nezastaví zemana ani oligarchu , protože ten zbytek je prostě přehlasuje. Kdyby totiž někdo opravdu nechtěl například tyhle dva, už jsou dávno pod drnem. To že existujou a dělají ostudu nebo pomalu kradou celou republiku je jen důkazem našeho přístupu ve stylu „ať to někdo vyřeší“, já si jdu dát svoje sojové latté a vyřešit nové dřevěné doplňky pro svoje kolo.

Tatarka

Docela čumím kolik lidí kupuje tatarku v obchodě a přitom je to úplně easy věc na výrobu. Hlavně v případě restaurací je to fakt děsivé.

Nuže poctivá hutná tatarka základní se skládá z tohoto:

1 ks vejce, olej rostlinný, jedna kyselá okurka, malá cibule, pepř, sůl

Vejce, cibulu na malé kostky, okurek na malé kostky, pepř, sůl a 1 dcl oleje dame do vysoké nádoby a začneme tyčovým mixérem šlehat na největší točky. V moment kdy vznikne řídká bílá hmota (10 vteřin) doléváme olej a stále šleháme. No čím víc oleje tím hustější tatarka, takže 3 dcl je tak akorát, ale samozřejmě záleží na co ji máme.

Pokud nedáme okurek a cibulu vznikne majonéza, třeba do salátu na chlebíčky, tím pádem řidší konzistence. hustější je dobrá k masu atd.

Pokud základ vytuníme o bylinky nebo koření, máme různé studené omáčky k masům atd.

Kafe je řehole

Ráno dojde člověk do kavárny, a obsluze u baru zahlásí „jedno Piccolo grande!“ glgne kafe a de do práce, nebo prokrastinuje v kavárně jako to občas dělám já. Jenže to má i druhou stranu. Osloví vás s tím, esli nechcete opravovat kávovary, protože to nikdo v Olomouci nedělá. A to jako fakt. Půl roku trvalo než sem řekl tak jo. No a takhle to dopadlo. Kávovar rozdělanej na lego. V podnělí má být v kavárně a vařit kafe. Ale život je výzva a jak řekl jeden moudrej člověk, hlavně se z teho neposrat.

Team

Loni to stalo za hovno. Šecko se posralo v pracovnim aj osobnim životě. Naštěsti konec roka byl o cosik lepší a všecko zlé je k něčemu dobré. Díky tomu že nám nevyšla riegrovka sem přesunul všecky akce do Kratochvile a v čajovně je to moc dobré. Navíc mně ke koncu roku oslovil kámoš esli mu nechcu pomoct s programem na radikovském fortu a já řekl ano. Sám to ale nezvladnu, oslovil sem teda tady tu cacorku esli nechce pomoct a řekla že ja. Tak jsme na to dva. A vypadá to, že to bude fungovat moc dobře. Protože kdyz dělají kulturu a hospodu lidi které to fak bavi, nemože to dopadnout zle. Navic Viktorka je kořenama z Tovačova a to je dobre znameni, že so pevny a že ju větr jenom tak nevyvrati!