Kvalita fotografie

„Já mám v mobilu fakt Špatný foťák. Ty fotky jsou o ničem“ Stěžuje se moje kamarádka co teď cestuje po druhé straně světa. Posíláme si fotky z našich domovů a jejího výletu.

Jenže, kvalita fotografie je velmi přeceňovaná věc. V dnešní době, je každý zvyklý na super full HD a podobné zobrazovaní. Mladí fotografové sedí u svého grafického programu hodiny, aby upravily fotky. Lidé si kupují mobil za desítky tisíc, jen aby měli dokonalou fotku z koncertu z výletu, svého kapučínka, jídla a datová centra hučí jako kamna, jen aby ta hromada fotek měla kde ležet.

Přitom mnohem důležitější než kvalita, je spíše obsah, nejen u reportáže, ale u fotek z výletu vůbec. Co, že je fotka lehce rozmazaná, nezaostřená a podobně. důležité je zachytit ten moment. Koneckonců kdo si pamatuje foťák smena, na který naši nafotily každou dovolenou a já mám ty fotky doma v krabici a část v albu, kterým mohu listovat a koukat na to, co jsem zažil před více než 30 roky. Moje nejslavnější fotka byla vystavena ve 4 hlavních městech visegradské 4. Nafocena Nokií 6303i. Rozmazaná, neostrá, ale byl to okamžik.

Neznám nikoho kdo by si fotky z mobilu vyvolal a tak všechny ty dokonalé snímečky stejného místa mizí v propadlišti datového centra a nikdo je už nikdy nevytáhne. Serte na kvalitu a foťte sbírejte okamžiky a fotky si vytiskněte. jen to bude vzpomínka, na kterou se třeba u čaje někdy podíváte.

Mimochodem, před 4 roky dosáhl objem fotek na datových centrech jen Facebooku tolik, že vypnutí tohoto centra by uživilo hodně velké město elektrickou energií.

Nejvíc fotek na datových centrech:

  1. Latté art
  2. Jídlo
  3. porno

Děsivé co.

Meditace

Spousta lidí jezdí meditovat do Tibetu, Indie a dalších destinací v domnění, že tam najdou osvícení. Pravda na instagramu a FB vypadá meditace líp z těchto destinací než z Krkonoš třeba. A přitom je to vlastně úplně jedno. Protože hlava otevřená najde cestu do sebe i mezi trnkovejma sadama na slovácku. Meditace v chůzi je totiž nejlepší cesta. Hlava se provětrá a když nedojdete do cíle duchovního, dojdete aspoň do cíle svojí cesty.

Luhačovice – Uherské Hradiště – 32 Km – 5,5 hodiny, 29 C°.

 

Ano je to od datla!

 

Hodně motýlů po cestě

Eště že nejezdim na koňu. Představa že pojde a ja ho nesu do jineho katastru je hrozna!

Bezpečnost především

Noha po 32 km v prachu a horku.

Mimo stado

Občas se vyplatí jít mimo stádo. Zvláště pokud fotíte festival. Po 10 letech návrat na reportážní scénu.

Všichni fotily na stage, já šel pryč, protože 60 stejnejch fotek jednoho interpreta je nuda. Tenhle pán stál opřenej o zábranu a usmíval se, tak jsem jej vyfotil. Ukázal že OK? tak jsem mu odpověděl že OK, taky palcem samozřejmě. On se usmál, mrknul a o dvě hodiny pozděj nastoupil na podium a zahájil koncert Massive Attack. Andy Horace z Jamajky, hostujicí zpěvák na albu Mezzanine.

 

Volání minulosti

Po dlouhé době jsem se zase dostal k vyvolání filmů. Jsou hodně staré některé, ale je to vlastně volání minulosti. Na fotkách je totiž zachyceno to, co už bylo. Hlavně vzpomínky.

Vracím se totiž zase k analogové fotografii. Jen ta totiž dokáže vzpomínky vyvolat tak nějak lépe. Nebo snad trávíte večer u počítače a prohlížíte si svoje alba?:)

Stejně jako jsem začal psát dopisy, začal jsem znovu fotit. Jen ta vývojka by nemusela být tak kyselá.

Dokonalost

Pokud fotíte protože víte že to má smysl a není to jen o tom vidět nahou holku, ale opravdu vnímáte tu energii z člověka. Máte občas problém najít modelku, protože smysluplné ženy a dívky mají pocit, že opravdu fotogenické nejsou a přesvědčit je k akci je hrozně těžké. Ale o to víc radosti když pak zjistí, že jsou opravdu tak krásné jak tvrdím, když se je na focení snažím ukecat.

Myslím že Josefína je ukázkovej příklad:)

Josefina

Josefina

Monika

Po dlouheee době opět focení s Monikou. Jedna z mála modelek co se mnou ještě občas fotí i věci, které většina holek nezvládá:)

30446696545_2062bf621a_o 30409970716_ea907b1870_o